Norma ASCE 7-22 [1], čl. 12.9.1.6 stanoví, kdy by se měly zohlednit účinky P-delta při provádění modální analýzy spektra odezvy pro seizmické posouzení. V NBC 2020 [2], čl. 4.1.8.3.8.c je uveden pouze krátký požadavek na zohlednění účinků počátečního naklonění v důsledku interakce tíhových sil s deformovanou konstrukcí. Proto mohou nastat situace, kdy je třeba při seizmickém posouzení zohlednit účinky druhého řádu, známé také jako P-delta.
Směr větru hraje zásadní roli při CFD (Computational Fluid Dynamics) simulaci a při statickém návrhu budov a infrastruktury. Jedná se o určující faktor pro posouzení interakce sil od větru s konstrukcemi, ovlivňující rozložení tlaků od větru a následně i odezvu konstrukce. Pochopení vlivu směru větru je nezbytné pro vypracování návrhů, které mohou odolávat proměnným silám větru a zajišťují bezpečnost a trvanlivost konstrukcí. Zjednodušeně řečeno, směr větru pomáhá vyladit CFD simulace a řídí principy návrhu pro optimální chování a odolnost proti účinkům větru.
Addon Geotechnická analýza dodává programu RFEM další specifické materiálové modely podloží, které umí vhodně znázornit komplexní chování materiálu podloží. V tomto odborném příspěvku, který má sloužit jako úvod, chceme ukázat, jak lze stanovit tuhost materiálových modelů podloží v závislosti na napětí.
Novinkou v programu RFEM 6 pro posouzení betonových sloupů je možnost generovat momentové interakční diagramy podle ACI 318-19 [1]. Při posouzení železobetonových prutů je momentový interakční diagram zásadním nástrojem. Momentový interakční diagram představuje vztah mezi ohybovým momentem a normálovou silou v libovolném bodě podél vyztuženého prutu. Hodnotné informace, jako např. pevnost, jsou znázorněny vizuálně a ukazují chování betonu při různých podmínkách zatížení.
Vzhledem k tomu, že realistické stanovení podmínek podloží výrazně ovlivňuje kvalitu statického výpočtu budov, nabízí program RFEM 6 addon Geotechnická analýza pro vytvoření tělesa podloží, které má být analyzováno.
Způsob, jak použít údaje získané z terénních zkoušek v addonu a jak použít charakteristiky ze zemních sond pro stanovení požadovaných půdních masivů byl popsán v článku databáze znalostí „Vytvoření tělesa podloží ze zemních sond v programu RFEM 6“. V tomto příspěvku budeme pokračovat popisem postupu výpočtu sedání a tlaků v základové spáře železobetonové budovy.
Přídavné moduly pro posouzení prutových konstrukčních prvků podle národních, evropských a mezinárodních norem zobrazují výsledky posouzení kromě numerického výstupu v tabulkách i graficky jako diagram na prutech.
Pro simulaci vůle ložiska ve spoji mezi pruty lze použít funkci „Diagram“ pro klouby na koncích prutů. Chcete-li použít tuto možnost, musíte nejdříve definovat odpovídající stupeň volnosti jako kloub. Pak je možné zvolit v seznamu možnost „Diagram...“.
V programech RFEM 5 a RSTAB 8 lze přiřadit nelinearity kloubům na konci prutu. Kromě nelinearit „Pevný, je‑li...“ a „Částečná účinnost“ můžete také zvolit „Diagram“. Pokud zvolíte možnost „Diagram“, je třeba zadat odpovídající nastavení pro působení kloubu na konci prutu. Pro jednotlivé definiční body je nezbytné určit souřadnice hodnot (deformace nebo pootočení a na nich závislé vnitřní síly), které definují kloub.
U kloubů na konci prutu lze v programu RFEM i RSTAB definovat nelineární vlastnosti. Kromě diagramů účinnosti a závislostí deformací na síle existuje také jednoduchá možnost použít jako kritérium účinnosti kloubu znaménko nebo mezní hodnoty vnitřních sil. Tímto způsobem lze předepsat, které vnitřní síly se na konci prutu přenášejí.
Při modelování plošných modelů jako například rámových rohů nebo podobných konstrukcí vyvstává stále znovu otázka, jak modelovat předpjaté šroubové spojení. Vždy je tu třeba hledat kompromis mezi proveditelným a mezi věrným, detailním řešením. V následujícím příspěvku popíšeme postup při modelování takového spoje metodou výpočtu diagramu spoje.
Přídavný modul RF-/STEEL EC3 umožňuje používat v programu RFEM, případně RSTAB nominální křivky časové závislosti teploty. V programu jsou k dispozici normové teplotní křivky (NTK), křivky vnějšího požáru a uhlovodíkové křivky. Na základě těchto diagramů může přídavný modul vypočítat teplotu v ocelovém průřezu a provést tak posouzení požární odolnosti. V tomto příspěvku vysvětlíme chování chráněných a nechráněných ocelových průřezů.
Das Zeitverlaufsdiagramm zeigt Ergebnisse einer Zeitverlaufsanalyse aus RF-/DYNAM Pro - Erzwungene Schwingungen an. Die Grafik kann mit Hilfe der Einstellungen angepasst werden. Diese finden sich über den Rechtsklick im Kontext-Menu. So kann beispielsweise das Raster ein- oder ausgeblendet werden. Diese Änderungen werden bei Druck in das Ausdruckprotokoll übernommen.
V modulu RF-DYNAM Pro - Forced Vibrations je možné provést časovou analýzu. Zum Beispiel können die Auswirkungen einer Explosion auf ein nahegelegenes Bauwerk untersucht werden. In "Dynamik der Baukonstruktionen" von Christian Petersen sind Formeln für Zeitdiagramm und Lastverteilung zur Beschreibung einer Explosion angegeben. Im Bild ist die Eingabe einer solchen Explosionslast dargestellt. In RFEM stehen die freien veränderlichen Lasten zur Verfügung, die eine flexible Eingabe des Lastverlaufes ermöglichen.
Pro simulaci buzení, které se nejen mění s časem, ale také mění svou polohu, lze v modulu RF-/DYNAM Pro - Forced Vibrations kombinovat několik sad diagramů závislosti zatížení na čase.
Výpočtové diagramy slouží k záznamu a zobrazení závislostí mezi různými veličinami výpočtu. Můžeme je vytvořit a zpřístupnit pomocí "Parametry výpočtu", například pomocí "Výpočet" -> "Parametry výpočtu".
V přídavném modulu RF-/DYNAM Pro - Forced Vibrations lze časové diagramy definovat přímo jako funkce v editačním poli. Der Parameter t ist für die Zeitschritte zu verwenden, andere Parameter können im Dialog "Parameter bearbeiten" definiert und dann in RF-/DYNAM Pro verwendet werden.
V přídavném modulu RF‑/DYNAM Pro - Forced Vibrations jsou statické zatěžovací stavy propojeny s časovými diagramy pro stanovení buzení dané konstrukce. Tímto způsobem lze v časové analýze použít nejen zatížení na uzel, ale také zatížení na linii, plochy, volné nebo generované zatížení.